24. července 2008

A zase nemocnice - tentokrát interna

Tak jsem po týdnu doma zase skončil v nemocnici. Před tím jsem byl hospitalizován na infekčním s nějakým ošklivým bacilem. A teď jsem zase pro změnu hospitalizován na interně...

Proč?
Na infekčním mě z těla vyhnali bacila, na interně budou léčit následky - bacil se mě totiž zavrtal do kloubů a způsobil parainfekční polyartitidu - tedy, pokud se dr. Hausové nemílí. Každopádně fakt, že mám dnes (tj druhý den hospitalizace) sloní nohu jako paní Helena Růžičková a že jsem měl - když jsem nebral prážky proti bolesti (proti zánětům) - celkem dost problémy dojít si aspoň na záchod, nebo sejít schody, svědčil o tom, že sem na internu asi patřím.

Příprava
Vyzbrojen zážitky z infeknčního oddělení, jsem si doma zajistil všechny potřebné věci, kromě pižam a kartáčků na zuby, také notebok se staženou prací z firemního serveru abych to v nemocnici rozjel. Také mě kolega Radek překvapil tím, že mi těsně před nástupem zapůjčil GPRS kartu abych mohl být na internetu.
Jo a nezapoměl jsem ani slánku se solí! Snad nejdůležitější věc tady - i když nemám dietu, tak vím, že jídla tady prostě nesolí, takže sůl tady opravdu nad zlato.

Zastávka v práci
Před samotným nástupem do nemocničního ústavu jsem se duševně osvěžil u kolegyň a kolegů a Davida v práci, převzal GPRS kartu, povykládal jim jak mě tady mučili. Zkrátka zvednoul jsem morálku teamu, do kterýho doufám ještě patřím ;o) Snad jsem tím, že se jedu rekreovat do péče ochotných sestřiček nikoho nenaštval...

Akt příjmu - prohlídka
V nemocnici jsem absolvoval vztupní prohlídku, tlak, teplotu, váhu, metr, měření obvodů končetin v centimetrech - ale ne jako u krejčího - tady se měřili se obvody údů. Teda nohou a rukou. Pak ECHO kloubů, atd - zkrátka postupně jsem se seznamil se třemi ošetřujícími lékařkami (doteďka nevim, která z nich je hlavní, moje).

Akt příjmu - kam s ním?
Po vstupní prohlídce jsem nastoupil se sestrou do výtahu, hurá do třetího patra. Sestry se nejdříve dohadovali kam mě ubytovat, ale vhledem k mé relativně dobré mobilitě usoudili, že mě nedají k "ležákům", tedy k lidem co pořád leží, a nechodí (protože třeba nemají nohy). Dobře udělali, nevím jak by se cítil bezrukej, kdybych vedle něj klepal do notáku, nebo se se tlemil u seriálu "červený trpaslík".
Takže mě ubytovali s jistým panem důchodcem, celkem milý pán, válečný ročník. Celkem jsme si padli do oka, když pominu fakt, že je pán vášnivý komunista a neustále se mě snaží vyburcovat k nějaké protiakci, aby to nám buržoazním dobytkům zase pěkně slovně natřel. Ale co, mohl jsem skončit vedle muslima, nebo ukrajince - možná jsem xenofobní, ale od komunisty aspoň vím co můžu čekat.

První zákrok - braní vody z podkolení
Víte kde je podkolení? (nápověda: podpaždí) Jesli si myslíte, že pod kolenem, tak ne - je to přesně naproti kolenu - proste koleno zezadu. Když mě byl mě zdělen záměr doktorky, že do tohodle jemnýho místečka mě píchne odsávací jehlu - brrr - a vysaje ze mě vodu, tak jsem nečekal nic jiného než čistou a neředěnou bolest. Naštěstí to nebylo tak hrozné, celkem to šlo dokud nezačala tou jehlou v děle kroutit aby toho nabral víc.
Jak jsem později zjistil nenabrala toho moc, protože tam prý nemám vodu ale rosol. Co to znamená nevím, uvidíme časem. Asi mám ovarový kolena ;o)

Konečně PC
Konečně na pokoji, pana soudruha zrovna někde vyšetřují - a tak mám klid. Zjištuji, že GPRS je mě úplně k ničemu, neboť na svým noteboku nemám potřebný PCMCIA slot, ale nějaký jiný. Volám to Radkovi, děkuji přesto za ochotu, Radek je přesto pan božský vymýšlí jiné řešení. S díky odmítám a děkuji za snahu.

Oběd
Spolubydlící doráží na pokoj a čeká mě první oběd - naštěstí kuřecí stehýnko. Kupodivu i chutné, jen jsem k němu byl nucen vyslechnout poznámky o tom, jak se ty kuřata krmí práškama a týrají se v klecích ve velkochovech. A že se po pozná tak, že domácí kuře má bílé kosti, kdežte tyhle chemický a týraný mají šedé kosti.
Znechucen přestávám ohlodávat šedou kost a přecházím ke konzumaci prášků. Překvapuje mě, že chybí ibalgin, ale nahrazuje ho jiná červená pilulka s číslem 50. Mno nevadí, dám jí do sebe, zapíjím nemocničním čajem.
Přísahám, že takle rychle jsem ještě nikdy neusl. Ten prášek - jak jsem později zjistil je nějaká kurvárna proti bolesti a řekl bych, že dost silná. Zamávala se mnou tak, že jsem spal tvrdě a bezesně až do...

Procitnutí
Probudilo mě až poklepání na rameno. Přišel za mnou Radek a Štěpánka - kolegové z práce. Bez okolků se přiznám, že jsem musel vypadat jak magor - chvíli jsem nevěděl zda sním, nebo už nespím, nebo co se to děje? Taky mě překvapilo, že mě ani nebolely klouby, přesto jsem se instinktivně choval jako by bolely (našlapoval na pravou, při stoupání se podpíral).
Když to zkrátím, Radek mi přinesl notebook jeho maminky, do kterého jde GPRS karta a než jsem se zmátořil a přesvědčil se, že asi nespím, tak byl notebok naistalován a online. Za toto zapůjčené postarší PC jsem strašně rád a ještě jednou touto cestou Radkovi děkuji.

Večer online
Po procedurách které nastaly v nemocnici pak (večeře, teplota, výtěr, léky (včetně 50tky), večerní kontrola otoků a přemeření obvodu) jsem se vrhl na ten donesený PC. Instalace programů potřebných k programování, přizpůsobení prohlížeče mým potřebám a další přípravy na zítra zabraly asi hodinu a půl. Zbytek jsem doslova provařil na icq. Po léku 50 jsem větší mozkový aktivity nebyl schopen. Deat time 23:00

Ranní buzerace
Nevím s čím to porovnat, na vojně jsem nebyl, ale budíček v 5:00 s požadavkem ranní moči mě skutečně dorazil. Abych si náhodou nemyslel, že budu spát tak f 5:30 teplota v 6:00 odběr osmi baněk krve (mě - rozespalému člověku) a přednáška mého spolubydlícího, že tohle by se dřív nestalo ;o) . V 7:30 sestra zda nepotrebujeme povlečení, pak v 8:00 snídaně a prášky (s 50tkou), pak 8:30 nálet uklizeček a v 9:00 vizita.

Vizita
Chrnu to: nic jsem se nedověděl, čeká se na krevní obrat, sloní nohu nechají osudu - snad mi jí pak neuříznou, jak se bojí moje žena. Bojuji se spánkem po prášku 50.

Zase Online
dlouho jsem nevydržel - udělal jsem nějaké načítání polí na nový bazar aut, malátnost, spánek.

Oběd
Fazolky, brambor, maso. Celkem chutné. Zajídám 50tkou.

Odpoledne
Celkem se me daří pracovat, i když se mě snaží vyrušit spolubydlící - evidentně se nudí a považuje debatu o dnešní době jako velmi důležitou. Naštěstí mi nahrál na smeč a já mu na jeho otázku, zda jsem spokojenej v dnešní době se vším co tu je, odpovídám, že: "Kdybych nebyl spokojenej, nepořídil bych si dvě děti". Paráda, nerudněj dědek je rudej a odchází si pro čaj. Když se po 2 hodinach vrátil s čajem o politice nemluvil. Pro jistotu jsem ale přestal pracovat a začal psát tenhle blábol - množí se mě tady zprávy co je se mnou...
Tak dopsal jsem to přesně za 52 minut - nevím kolik je to písmenek, ale slušný ne? :)

Co bude dál?
Nevím, zmáhá mě zase pilulka - 50tka - zeptám se k čemu to vlastně je, možná je lepší trochu trpět s kloubama (stejně to bolí jen, když se hejbu), než furt bejt v bezvědomí.
Předpokládám, že zítra se dokroři rozhoupou trochu více - posilněni krevním obratem - a někam se posunou. Zkusím je vyprovokovat přímými dotazy na primáře - má jít prý zítra s nimi.

Tak se držte, jdu spát před večeří...

Žádné komentáře: